Jak probíhá trénink profesionálů? Dá se e-sportem v České republice uživit? Jakou má hráč FIFY spotřebu ovladačů? O tom všem se v exkluzivním rozhovoru pro web wn24.cz rozpovídal legionář ve službách pražské Sparty a jedna z nejvýraznějších postav na české scéně FIFY Jan „Emerickson“ Krupička.
Rodák z jihomoravské metropole Brna měří síly s nejlepšími světovými hráči už nějaký pátek a o minulém víkendu se mu dokonce povedlo usednout na pomyslný trůn. Během Víkendové ligy ve FIFĚ 21 měl Sparťan našlápnuto k parádnímu úspěchu: po téměř dokonalých výsledcích se začal chvět český rekord v počtu vítězství v řadě.
Ten dosahoval hodnoty 100 a na svědomí ho měl kolega z výběru „letenských“ Mario „Marioooso99” Gumbrešt. Rekord nakonec vzal za své a prvenství si nyní může do životopisu zapsat právě Emerickson!
3 víkendy po sobě bez porážky, 117 vítězství v řadě a nový český rekord. Jaký je to pocit?
Pocit je to naprosto skvělý. Beru to jako takové zadosti učinění. Hlavně ta první třicítka chutnala asi nejlíp, protože už jsem se o to snažil nějakou dobu. Prakticky od FIFY 17, 18, kdy jsem se vypracoval na dost dobrého hráče, ale nedokázal jsem ještě projít víkendovku bez nějaké chyby nebo zaváhání. Občas ty porážky bolely.
V jednu chvíli ses pohyboval na pozici světové jedničky a vlastně už můžeš s klidem říct, že hraješ s nejlepšími hráči na planetě. Pomyslel sis někdy, že by ses mohl pohybovat ve světové špičce?
To si myslím, že asi ne. Ze začátku jsem na tohle určitě nemyslel, ale nebudu lhát, že jsem tam mířit nechtěl. Jsem rád, že se mi to teď povedlo a teď už jen, abych tam byl měsíc co měsíc. To by bylo super.
Nakonec tě předskočil mladý Dán Vejrgang. Co si myslíš o něm? Je to zázračné dítě, jak všichni říkají?
Určitě. Je to takový „wonderkid“, o kterém víkend co víkend čteme v tom samém smyslu, že svůj rekord prodloužil o dalších 30 výher a už se jen čeká, jestli FIFU 21 projde celou bez porážky. Já si myslím, že je to dost reálné. Pokud nebude mít smůlu a nedostane třeba disconnect (nedobrovolné ukončení zápasu například vinou špatného internetového připojení, pozn. redaktora).
Dostáváme se k tvým začátkům. Kdy jsi poprvé vzal do ruky ovladač?
Co si pamatuji, tak přímo ten herní svět mi ukázal strejda, který mě zároveň dovedl i k fotbalu. Úplně první FIFA pro mě byla FIFA 2002 na Playstation 2. To mi bylo nějakých 6, 7 let.
Jak moc se FIFA za ty roky změnila?
Když vezmu ty předchozí ročníky, tak se to každým rokem mění. Během posledních dvou sice nějaký velký skok nebyl, ale teď ho očekávám. Budou next-gen konzole a myslím si, že to bude podobné jako před časem u PS4.
Má u tebe nějaký ročník speciální hodnotu?
Hodně mi seděla FIFA 18. Tam jsem dokázal na svém prvním velkém zahraničním turnaji uhrát třetí místo v celkem zajímavé konkurenci. Tam jsem vydělal první slušný prize pool (peněžní odměna, pozn. redaktora), který se pohyboval v řádech sta tisíců korun.
Mimochodem. Jak vůbec vznikla přezdívka Emerickson?
Úplně jednoduše. Jelikož se jmenuji Jan Krupička, tak ta moje přezdívka byl „Krupson“. A mám rád fotbalistu Pierra-Emericka Aubameyanga z Arsenalu. Takže z jeho prostředního jména.
To jsi odpověděl i na mou další otázku. Takže Aubameyang? To je tvůj oblíbenec?
Není to tak, že by byl úplně nejoblíbenější, ale patří k nim. Líbí se mi jeho styl hry, ale hlavně i oslavy. A sledoval jsem ho už předtím, než přišel do Arsenalu. Nikdo ho tehdy moc neznal, mně už se ale líbil i v Saint-Etienne.
Jak probíhá tvůj trénink? Kolik hodin denně prosedíš i FIFY?
Je to různé a postupem času se to mění. Vždycky, když vyjde nová FIFA, tak se můžeme klidně bavit třeba v řádech 8, 9 až 10 hodin. Teď, když je rozjetá sezona, už to není tak časté a i já si od toho rád odpočinu. Teď by to mohlo být tak 5 až 6 hodin.
Máš vůbec čas i na něco jiného?
Jo, určitě mám. Že bych u toho seděl od rána do večera, říct nemůžu.
Určitě už to není jen o výhrách, ale taky už jsi jistě párkrát prohrál. Kolik už jsi zničil ovladačů?
Za poslední roky to neodnesl ani jeden ovladač. Hodně jsem se zklidnil a zapracoval na psychice, protože jsem nastoupil pod Spartu, a tam se očekávají výsledky i reprezentativní chování. Ale nebudu lhát, pár ovladačů to odneslo. (smích) Myslím, že za celou tu dobu, co hraji FIFU, jsem na nějakém čísle 17.
Téma Sparta. Jak vnímají fotbalisté e-sport? Všiml jsem si, že ti komentuje příspěvky Láďa Krejčí. Sledují, jak si vedeš?
S Láďou se známe už z Brna, protože jsme se potkávali každý den v tréninkovém centru Zbrojovky. Kluci to ale sledují, myslím si, že fotbalisté ty hry teď docela jedou. Navíc v téhle době. Určitě se taky snaží o nějaké výsledky, ale moc o tom nevíme, protože to nikam nedávají. Přes Instagram jsem se domluvil třeba s Patrikem Schickem a vyhrál jsem těsně jen jedna nula. Ten je podle mě nejlepším fotbalistou na konzoli u nás.
Dá se tedy říct, že reprezentuješ Spartu stejně jako oni?
Těžko říct. Široká veřejnost úplně nemá ráda porovnávání sportu a e-sportu, protože si hodně lidí myslí, že je to jen o vysedávání za počítačem. Už ale nevidí tu píli a tlak. Ve Víkendové lize je to srovnatelné jako třeba u fotbalistů při mistráku v první lize.
Jak jsi na tom s míčem ty sám?
Jelikož jsem hrál 13 let fotbal za Zbrojovku, tak si myslím, že to není úplně špatné. Teď jsem tedy dlouho nevyběhnul na žádný trávník, měl jsem poranění zad a to už mi pak nedovolovalo pokračovat. Něco v té noze ale pořád bude. (smích)
Zranění, to je také téma. Ruce zatím v pořádku?
Musím zaklepat, že zatím všechno v pohodě. Občas nějaký bolesti zad nebo očí, když u toho člověk sedí dlouho. To si ale myslím, že je normální.
Sleduješ i normální fotbal? Dokážeš se z něj třeba inspirovat?
Myslím si, že kdybych to tak dělali, asi bychom nebyli úspěšní. FIFA je koneckonců hra a nejde to hrát jako fotbal. Je to rychlejší, fotbal se hraje 45 minut a ve FIFĚ je poločas 6. Vývojáři to sice přibližují reálnému fotbalu, vlastnosti ale na konzoli úplně přenést nejdou.
Jak jsou na tom v hráči FIFY v Česku? Dá se tím uživit?
Myslím si, že je to rok co rok lepší. Když to srovnám s Německem, tak jsme určitě ještě pozadu, ale situace se lepší a je nás tu pár, co se tomu dokáže věnovat na full-time.
Co je pro hráče FIFY cíl? V Česku je to klub z první ligy, co svět? Neláká tě třeba PSG?
O tom jsem popravdě ještě nepřemýšlel. Já mám cíle zatím na tuzemské scéně. Umisťovat se dobře, nechybět na žádném turnaji. Ale když se poštěstí, určitě bych se ještě rád podíval na nějaký turnaj do světa.
Co rok 2021? Jak myslíš, že na něj budeš jednou vzpomínat?
Tak zatím pro mě začal skvěle, ale samozřejmě před sebou máme ještě zbytek. Nesmím usnout na vavřínech, jedna vlaštovka jaro nedělá. Ještě bych rekord rád zopakoval nebo zvětšil a ideálně přidal nějaké prvenství na větším turnaji tady u nás.
Tak držme Emericksonovi palce!